Bylo to právě ve Francii, mezi dvěma válkami, kdy jméno Bohuslava Reynka, tohoto „Čecha z Grenoblu“, poprvé přilákalo pozornost publika na výstavě jeho kreseb. Při dalších výstavách v letech 1950, 1953 a 1960 představil také svůj grafický talent. Katalog výstavy je věnován jednomu konkrétnímu období Reynkovy tvorby, a to padesátým létům. Toto desetiletí podrobně prozkoumala a představila historička umění Nathalie Servonnat-Favierová. Její text Reynek a Francie, od Joba k Donu Quijotovi přináší analýzu vývoje tohoto umělce, jeho zachycování krajin a biblických scén, a sleduje jeho cestu k použití barev a techniky monotypu v grafickém díle. Tuto podrobnou studii doplňuje svědectví Elizabeth Félix-Faurové, s níž pojilo Bohuslava Reynka dlouholeté přátelství, a která se zabývá Reynkovým „francouzským“ obdobím, jež je kromě kraje Dauphiné prakticky neznámé.